Jakmile člověk vystoupí ze své komfortní zóny, může se ještě někdy vrátit zpět? Podle australské skupiny vědců má přijetí výzvy doslova trvalé následky. Výzkum, který konkrétně provedli na Univerzitě ve Wollongongu, dokázal, že překonání strachu a vlastních fyzických i psychických hranic vede k osobní transformaci. Jinak řečeno – jakmile posunete své sportovní hranice, už nechcete jinak a navždy se stáváte jiným člověkem.

Extrémní sportovní zážitky v mozku způsobují hned několik událostí. Při fyzické námaze se vyplavují endorfiny, které navozují pocity štěstí. Při překonání strachu se do žil vlévá adrenalin, který způsobuje nabuzení a vzrušení. A při dosažení náročného cíle se uvolňuje dopamin, díky kterému cítíme hrdost a spokojenost s vlastním výkonem. Na takový koktejl si rychle zvykáme a snadno si na něj vybudujeme závislost, která nás nutí dávky různě míchat či rovnou navyšovat.

O tom se ale australští vědci překvapivě nezmiňují. Vyzdvihují spíše skutečnost, že sportování mimo komfortní zónu nám utváří charakter. Posilujeme sebevědomí, sebedůvěru a získáváme vyvážený mix odvahy a pokory. Zejména v momentě, kdy se jedná o pohyb venku v přírodě, kde čelíme neúprosným živlům, uvědomujeme si křehkost a důležitost života a naši možnost (či nemožnost) ho ovlivnit. „Odvaha není nemít strach, ale jít mu naproti,“ říká známý dobrodruh Adrian Hayes, který zdolal Mt Everest i K2, putoval napříč severním i jižním pólem a přejel Grónsko na snow-kitu.

Stejně, jako když si v rámci posilování musíme přidávat nevyzkoušené cviky, aby svaly nezlenivěly, přijímání nových výzev posiluje mozek a psychickou odolnost. O tom ví své i ultra bajkerka Nikol Flašarová, dvojnásobná mistryně Evropy ve 24h závodě MTB, česká šampionka v různých cyklo disciplínách, vítězka nejtěžšího maratonu v Evropě: „nemám žádnou speciální mentální přípravu. Pro mě je nejlepší psychická příprava fyzický trénink. Když vím, že jsem odtrénovala vše, co jsem měla, a že jsem nic nezanedbala v přípravě, posílí to i hlavu.“

Nikol současně vyzdvihuje pocity, které zažívá při samotném vytrvalostním závodě, kdy jí baví jít takzvaně „za hranu“: „pro mě je to stav, kdy mám pocit, že už nemůžu, ale přinutím se nepolevit a chytnu druhý dech. Většinou to zažívám během noci při 24 hodinovkách, ale taky během maratonů, kdy člověk musí držet ne vždy úplně příjemné tempo se soupeřkami. Když tenhle diskomfort překonám, nohy se rozjedou a cítím se silnější,“ popisuje Nikol a zároveň s úsměvem dodává, že i v osobním životě si ráda vymýšlí nové výzvy.

A právě nové činnosti velkou měrou přispívají ke změně naší osobnosti. Při zkoušení nevyzkoušeného se nám v mozku vytvářejí nová spojení mezi neurony, čímž se mění i struktura mozku, jeho takzvaná „plasticita“. Konkrétně posilujeme paměť, bystrost či pohotovost i schopnost přemýšlet. Získáním nové dovednosti, překonáním nové výzvy, posunutím vlastních limitů se zkrátka stáváme novým člověkem. Tak vystupte ze své komfortní zóny, nastavte tvář větru i dešti a zjistěte, co i kdo na vás čeká za horizontem nových možností.