Text: Lucie Výborná

Tohle je báječné skialpové místo u našich jižních sousedů. Prodloužený víkend uteče jako voda a i kdyby vám počasí nepřálo, pořád budete mít co dělat.

Velkou výhodou pro majitele objemných batohů je zdejší dopravní tepna: Weißsee Gletcherbahn. Parádní lanovka vás vyveze až do výšky 2 315 metrů a odtud vstoupíte tunelem rovnou do hotelu. Kdybyste náhodou poslední lanovku v 16 hodin nestihli, nic se neděje - čeká vás výstup po sjezdovce až k chatě. Pak nezapomeňte čelovku 😊

Ráno za rozbřesku můžete vyrazit na svou první túru. Cíl uvidíte přímo z chaty - krásný, ne příliš obtížný výstup na třítisícovku Sonnblick (3 088 m). Začnete lehkým sjezdem od chaty k jezeru, jeho přechodem a potom už parádním stoupáním. Třpytícím se sněhem jdete k vrcholu, který za pěkného počasí opravdu nemůžete minout. Závěrečná část výstupu už vyžaduje trochu víc zkušenosti nebo horského vůdce. Rozhodně také „haršajzny" pod lyže (stoupací železa na lyže) a nakonec mačky na finále. Kopec není vyloženě lezecký, ale vrchol může být vyfoukaný do firnu nebo ledu a nemá tu cenu riskovat.

Až budete nahoře a začnete si plánovat parádní sjezd do údolí, podívejte se vpravo … vidíte ji? Tu úžasnou špici? Vypadá to, jakoby stačilo přeběhnout po hřebeni a jeho prodloužením vystoupat po kamenitém žebru na sousední vrchol: Granatspitze (3 086 m). Je to královna zdejšího kraje, protože právě ona dala celému horskému masivu Granatspitzgruppe jeho jméno.

Možná jsem vás trošku na začátek vyděsila. No tak dobře, žádný problém. Pokud nejste zkušení lezci, ze Sonnblicku sestupte v klidu a Granatspitze si nechte na druhý den. Nebo si túru protáhněte o hodinu a půl až dvě a dopřejte si i druhý vrchol. Nejsou daleko od sebe. Rozhodně však nepodceňujte předpověď počasí.

A protože budete stoupat po ledovci, dobře se na chatě (pokud nejdete s horským vůdcem nebo zkušeným kamarádem) informujte o stavu ledovce a liniích sjezdu. Nedůvěřujte bezhlavě sjezdovým stopám: linku před vámi si mohl vybrat nějaký extrémní freerider a budete se pak divit, co všechno přeskočil. Pokud získáte dobré informace a budete rozumní, čeká vás parádní sjezd možná i v prašanu. Rudolfshütte vás nakonec odmění pivem na terase, skvělou kuchyní a saunou s parádním výhledem.

Na co se budete cítit druhý nebo třetí den, je na vás. Pokud budete mít pocit, že jste se pěkně rozehřáli, můžete si dopřát delší a náročnější túru na Johannisberg (3 460 m), výstup trvá asi 5-6 hodin. Nebo si naopak můžete mírně slevit a vyjít na Roetenkogel (2 164 m), což je kratší, méně náročná túra, kterou lze jít i za ne příliš pěkného počasí.

Berghotel Rudolfshütte vás bude bavit. Je to ideální místo pro celou rodinu. Kolem jsou parádní sjezdovky, v hotelu je bazén a pro ty, co ještě po celodenním skialpu nemají dost, i pěkná lezecká stěna. Věřím však, že nejvíc ze všeho vás to bude bavit venku. Horizonty, výhledy, zasněžené skály…

Ano, málem jsem zapomněla. Při rozhledu z obou vrcholů se nezapomeňte pokochat výhledem na Grossglockner. Nejvyšší hora Rakouska je štíhlá, ledově - skalnatá pyramida, která se zdá být tak blízko…

Pro skvělý zážitek budete potřebovat *kvalitní skialpové vybavení*. V Endorphin Republic se vám budou věnovat zkušení prodejci, kteří vám s výběrem poradí - a pokud si nejste jistí, můžete si skialpové lyže vyzkoušet, testcentrum funguje v každé prodejně Endorphin Republic.