Josef Dressler: Trial mám zkrátka pod kůží

Dvojnásobný mistr světa, mistr Evropy, vítěz Světového halového poháru, mistr Asie a dvacetinásobný mistr republiky v biketrialu. O tom, jestli je Pepa Dressler borec, není vůbec pochyb. Sám o sobě by to ale nikdy neřekl. Kolo je jeho láska a zkrátka dělá to, co ho baví. Ačkoli už nejezdí profesionálně, sdílí svou radost ze sportu s ostatními. Vede výukové kempy pro děti, píše knihy o cyklistice, trénuje další nadějné bikery. Když se s Pepou potkáte osobně, nabije vás svou energií. Jako by těch endorfinů měl skutečně na rozdávání…

Pepo, často říkáš, že „kolo je hračka, která tě baví a inspiruje“. Měl jsi to tak vždycky? I v době, kdy jsi na kole závodil profesionálně?

Kolo je moje láska. Ale jako každý vztah i ten náš měl vývoj. Byly dny, kdy jsem kolo miloval, a dny, kdy jsem ho nenáviděl. Když jsem závodil profesionálně, občas jsme spolu bojovali. Naštěstí jsem brzy pochopil, že sport je stále jen sport. Že být na závodech je dar a být nervózní ještě větší. Začal jsem tak závody brát míň vážně a o to víc jsem si je užíval. Můžu říct, že po těch 45 letech je náš vztah – můj a kola – opravdu pevný!

Kromě tvých úspěchů z mistrovství světa v biketrialu jsi známý tím, že svou lásku ke kolu předáváš ostatním – ať už prostřednictvím knih, které vedou k lepší jízdě na kole, nebo výukových kempů. V čem ale skutečně spočívá ona „Škola kola?“ Co všechno nám kolo může dát, co nás může naučit?

Kolo je fakt skvělá věc. Učí nás hodně především o nás samotných. Díky kolu jsem poznal kus světa a sám sebe. Překonávat překážky na kole je totiž stejné, jako když je před vás postaví život. Klacek pod nohama překonáte líp, když ho umíte přeskočit, když si s ním vlastně tak trochu pohrajete. Kolo je dopravní prostředek, zdroj zábavy i ponaučení. Dá se na něm jet na výlet, na pivo, posilovat tělo a plnit si cíle.

Na výukových kempech a kurzech trávíš hodně času s dětmi. V čem vidíš základní rozdíl mezi „dětským“ a „dospělým“ přístupem ke sportu?

Děti nemají špatné zážitky, neví, že to bude bolet, neví, jak dlouho se něco bude hojit. Nemají strach ze závazků a hypoték. Strach je nespoutává tolik jako nás dospělé. Proto toho chtějí víc vyzkoušet, jdou do toho po hlavě, naplno a bez zábran. Na naši obranu je však potřeba říct, že děti to k zemi mají zkrátka blíž a jejich pády nejsou tak bolestivé – obrazně i doslova.

Když venku prší a nikam se ti nechce, jak to překonáš? Co tě přiměje nasednout na kolo a vyjet ven?

Pocit, že mi to udělá dobře na mysli i na těle. Že mě budou míň bolet záda a že mi pak ty skleničky čaje nebo vína budou chutnat mnohem víc (smích).

Plánuješ si trasu a motivační zastávky (třeba ty na čaj) nebo je to pro tebe spíš spontánní záležitost a často jedeš tam, kam tě zrovna napadne?

Já často vyrážím ven na hodinku a půl, jezdím jen tak kolem baráku. Je tam spousta možností – od asfaltové rovinky až po pořádné kopce. Teprve po pár prvních kilometrech se přesně rozhodnu, kam se vydám. Jestli se budu jen kochat nebo si dám do těla.

Když sjíždíš kopec – zkoušíš různé triky a skáčeš přes překážky? Je biketrial zkrátka disciplína, která s tebou zůstane už navždy, ať chceš nebo ne?

Biketrial je hodně těžká technická disciplína, která chce hodně drilu. Ten mi zůstal a láska k překonávání všeho možného na kole taky. Trial mám zkrátka pod kůží. Všechno však už dělám mnohem klidněji, s nadhledem.

Máš velkou rodinu – sportuješ raději s nimi nebo sám?

Jak kdy. Sportovat s dětmi nebo sám za sebe jsou dva druhy zážitku. Moje nároky na zážitek ze sportu jsou hodně vysoké a ty nejde úplně splnit s dětmi. Sportování s dětmi je ale obohacující jinak. Hlavně mě baví, když to baví je.

Tvým velkým koníčkem jsou také motorky – co mají společného s cyklistikou a čemu dáváš přednost?

Kolo i motorka mají řídítka (úsměv). Jsou to podobné hračky a každá má v sobě něco pěkného. Kolo je víc o svobodě, o vnímání sebe i okolí. Motorka zase přináší sílu, dravost a pocit, který snad každý chlap potřebuje občas cítit. Já sám se cítím jako cyklista s motorkářským srdcem.

Na svém webu sám sebe popisuješ jako „vodnáře, cyklistu a optimistu“. Zkus nám to více přiblížit – jak se tato charakteristika konkrétně projevuje ve tvém životě a ve sportu?

Miluju kolo. Sklenici s trochou vody vidím vždy poloplnou, ne poloprázdnou. Taky si myslím, že úsměv máme zadarmo – a nikoho neubude, když se o něj pokusí. A to i ve chvílích, kdy se mu úplně nechce. Stejně jako ve sportu. Když se vám nechce a stejně vyrazíte ven, ten úsměv se dostaví dřív, než čekáte. Endorfiny jsou zkrátka krásná věc.

Pepa Dressler s Endorphin Republic dlouhodobě spolupracuje. Vytváří pro vás video rádce s výběrem cyklistického vybavení a připravuje workshopy a vyjížďky, které mají členové našeho věrnostního programu za zvýhodněnou cenu.

Aktuálně vás v červnu čeká workshop s vyjížďkou Základy MTB techniky s Pepou Dresslerem. Pojďte s námi zkrotit své horské kolo. Vyjedeme spolu do terénu a objevíme základní i nové techniky té pravé horské cyklistiky.

V červnu také připravujeme workshop s vyjížďkou Základy trail ježdění s Pepou Dresslerem. Osvojíte si techniku pro zvládnutí nejrůznějších terénů od dropů přes přejezdy rockgardenů a kořenitých pasáží. Zdokonalíte svůj jezdecký styl, naučíte se parádní triky a poznáte stejně naladěné bikery.

Založte si Endorphin pas a získejte přístup ke slevám, odměnám a výjimečným službám.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.